Dějství v Rokuganu 94 a 95# CBS – Bitva u Otosan Uchi

Jedno z největších bojových uskupení za posledních stovek let, kráčí směrem k Otosan Uchi. Dokáží naši hrdinové zachránit Rokugan před Bayushi Shoju?Dramatický popisek mi chvilku trval. Zda je to Bitva „O“ nebo „U“ Otosan Uchi, rozhodla až moje žena. Nedostatky v textu proto hlaste k ní. Dějově se nyní nacházíme několik desítek dní před „Cherry Blossom Snow“ bitvou a tak prosím nebuďte zmateni, co některé postavy dělají tady, když mají být jinde (Matsu Tsuko).

Dějově se nacházíme několik kilometrů od Otosan Uchi, ke kterému se stahují jednotky klanů Jeřába, Lva, Fénixe, Škorpiona a Jednorožce. Všudypřítomný zimní chlad však Shinjo Altansarnai dokonale ignoruje. Nicméně to není tím, že by byla tak netečná vůči chladu či otupělá nedostatkem spánku ale tím, že v nadcházející bitvě budou jejími spolubojovníky i její vlastní děti. Čtenáři je již definitivně představeno, že Ikoma Ujiaki je ten, kdo jako válečný štváč hledal pro Lva úspěch, slávu a úrodná pole (majetky) tím, že vmanipuloval svůj vlastní klan do války s Jednorožcem a Jeřábem. Studenti historie moc dobře vědí, že když se klan Jednorožce vrátil po dlouhém putování světem zpět do Rokuganu, musel Lev navrátit Jednorožci jeho po právu vlastněná území a to vše na základě projevené podpory od Jeřába. Ujiaki si tak řekl, že složí dvě mouchy jednou ranou.

Před samotnou bitvou, dostává čtenář jakési sesterské upevňování vztahů mezi Tsanuri a Altansarnai. Je zde i krásné pomrknutí, kdy se Utako Kamoko potkává s Matsu Agetokim (Mr. Knír) a Doji Kuwanan s Matsu Tsuko. Tato část děje je pak završena krásnou  myšlenkou, že staré rány znovu nekrvácí, ikdyž mohou svědit po generace. Což je odkaz na sváry všech klanů a krvavou nenávist mezi nimi, která se teď zhojila, ikdyž bude svědět po generace. Je vyhlášen výjezd na Otosan Uchi.

Dobýt město pod takovou přesilou, by měla být formalita a čtenář si to pravděpodobně může i chvilku myslet, než je mu představeno, že Miwaku Kabe, zeď kolem Císařského města, je zdí kouzelnou. Před touto zdí se přidává k naší super alianci i Drak v čele s Mirumoto Hitomi. Ta našemu uskupení předává informace o tom, jak Bayushi Shoju povolal (čtenář však ví, že je to jen náhoda a Shoju využívá načasování) temné síly zpoza zdi a že Akuma-no-Oni si to kráčí po území Rokuganu a že Hida Kisada padl. Víc motivovat naše super aliance nepotřebovala. Altansarnai navrhne, že by bylo dobré město vyhladovět a donutit tak nepřátelskou armádu, ať je potká na bitevním poli teď v plné síle než později, umořené hlady. Nicméně Kakita Yoshi všechny předběhl a rozkázal námořnictvu Fénixe a Jeřába, aby blokoval přístup po vodě a malému klanu Želvy také byla poskytnuta „rada“ aby dohlížel na ty, kdo by snad chtěli oportunisticky do města proklouznout a zásobovat ho. Malý klan Želvy je pravděpodobně ten, kdo by měl hlídat sám sebe.

V bitevním stanu se pak následně ladí taktika a byl zvolen ten nejjednodušší postup. Jednorožec si prorazí vlastní cestu, Lev bude spoléhat na své ctnosti a Drak na svou moudrost. Společně jednotní, nemůžeme padnout. Čtenáři jsou představovány jednotlivé větší postavy, které se konfliktu účastní a je mu i jasné, že za každou postavou mělo být několik povídek či alespoň vět, jak se dostali až sem. Shiba Katsuda, Doji Hotaru a Kuwanan, Isawa Rujo, Bayushi Yojiro, Mirumoto Raitsugu a k nim tedy již všichni zmínění v předchozích řádcích. Z úsprných důvodů, jsou najednou tu a čtenáři, zapoj fantasii.

Bitva začala. Altansarnai zde v duchu rekapituluje co vše udělala pro klan Jednorožce, naději v tom, že pokud dnes padne, její syn Shinjo Shono bude důstojným nástupcem a vlastně se zde dohání vše, co se nestihlo povídkově u Jednorožce. Hned na to je čtenář vhozen do bitevní vřavy. Shugenji Fénixe právě odklonili salvu šípů, a v zápětí si to Fialová jízda zakousne do císařských legií s tím, že členové rodiny Moto s bojovým pokřikem a Utaku Battle Maidens s hrobovým mlčením.

V ten moment Altansarnai skrze svůj dalekoholed odhaluje, že Ikoma Ujiaki vychází se svou armádou před bránu a v ruce třímá zlověstně vypadající válečný vějíř. Do boje se tedy zapojuje i Altansarnai, která má jasný směr i cíl. Přestože se v úvodních momentech bitvy zdá, že aliance bezpečně zvítězí, náhle vstanou Altansarnai vlasy na zátylku a Miwaku Kabe, začne temně hučet. Zvláštní temnota se od ní začíná šířit na bitevní pole a ze země začínají vyvstávat přízraky. Ujiaki užívá kami sídlící ve zdech Miwaku Kabe tím nejhorším možným způsobem. Další důkaz o zlu, které Shoju představuje. S tím, jak Altansarnai „putuje“ po bitevním poli, střetává další ikonické postavy, které si to řežou tak, že pokud má čtenář unc představivosti, má husí kůži. Například Kakita Toshimoko, který jen tak mimochodem Altansarnai povzbudí, epicky zařízne protivníka a zase si to řeže dál. Přestože uvnitř vřavy, Altansarnai se vždy jednou začas, vrátí v myšlence ke svým dětem s obavou, zda támhleta ležící postava s katanou v zádech, není někdo z nich. I tak se však Altansarnai stále blíží k Ujiakimu. Kuwanan, který ji dělal doposavaď garde se odpojí, aby se mohl postavit monstroznímu Oni a splatit svůj dluh života Matsu Tusko, která zrovna s tímto Oni má problém.

Když vše, začínalo vypadat černě, bitevní pole je proříznuto zvonivým hlasem, který jasně praví, že Lví jednotky (ty co bojují pod Shoju a Ujiakim) jsou podvedeni, neboť Shoju se přidal ke zlu a spojil své síly se Shadowlands. Ano, Akodo Arasou byl pomocí Lvích Shugenja vyvolán zpět na bitevní pole. Přesně tento zvrat stačil k tomu, aby Altansarnai dorazila až k Ujiakimu. Ten se jí postaví na mohutném oři ale udělá tu chybu, že na ní namíří vějíř, kterým evidentně ovládá duchy Miwaku Kabe. Altansarnai tak trvá sotva pár vteřin, než mu onu ruku usekne. Hordy nemrtvých zmizí během několika málo chvilek a Ujiaki je vyzván, ať uzná svou porážku.

Když jej Altansarnai obviní ze zrady a všech zlých zločinů, je na Ujiakim, aby pronesl slova na svou obhajobu. Čekal jsem cokoliv ale to, že Ujiaki začne kňučet, že i on byl podveden a ať je ušetřen jeho život…. ale doprdele, to si Lev?  Obě karty zaslouží BAN.

UjiakiAltansarnai dává Ujiakimu jasně najevo, že ikdyby mu toto měla uvěřit, tak Ujiaki zradil svůj vlastní klan rozdmýcháváním války, užitím svatby jako záminku k dalšímu sváru a hlavně, konání bez cti. Altansarnai mu tak nabídne pouze čestnou smrt. I v tomto bodě Ujiaki užívá výmluvu, jak byl pod vládou kouzel a na výzvu, ať si připraví své wakizashi pro rituální sebevraždu, jako krysa zahnaná do kouta raději zaútočí. Ujiaki umírá svou vlastní variantou na snahu o sebevraždu. Zde povídka končí „nechť sníh, pohřbí tvé lži“

Závěr 1 – Akodo Arasou, jako vážně? Do losování vám nacpou Matsu Tsuko a vyspojlují její přežití ale Akodo Arasou tam šoupnou jako „Heroic Ancestor“? Hodně pozdě. Ano, pravděpodobně by nevyhrál ale stejně to Lvího hráče naštve. Bitvu jsem nerozebíral do podrobna, jak Altansarnai ztratila helmu, dostala zásah Tetsubo, řízla sem, píchla tady. To hlavní však v dnešní první polovině dějství máte. To druhé, se týká super tajného týmu…

Katchiko, Mirumoto Hitomi a Seppun Ishikawa. Tyto tři postavy jsou hlavními aktéry druhého dějství, které však přímo navazuje na to, co se děje za zdmi Otosan Uchi. Naše trio se totiž nachází již uvnitř hradum a jak se čtenář dozvídá, vše to bylo součástí plánu, kdy Shoju musel být zabit co nejdříve z obav, zda by náhodou nemohl vyvolat nějaké zlo na svou stranu, která by průběh bitvy ohrozila.

Vše začíná tím, že Murumoto Hitomi je konfrontována Bayushi Yojirem a Bayushi Dairuem (syn Shojua), kteří jí osloví s jedinou prosbou. Respektive, Dairu před ní pokleká a prosí jí, aby to byla ona, kdo zabije jeho otce. Spolu s touto prosbou, předává i nástroj – Itsuwari – rodový meč, který má jediný účel. Ztrestat ty Šampiony, kteří zradili říši.

Následně se čtenář setkává s tím, jak Seppun Ishikawa a Bayushi Kachiko provádí Hitomi tajnými chodbami skrze Otosan Uchi, aniž by je někdo spatřil. Seppun Ishikawa, jakožto „šéf ochranky“ Císaře by měl znát každý tajný kout a tunel a Kachiko zase jako jedna z hlavních postav Škorpiona pak tu druhou půlku, o které Ishikawa vůbec neví. Sice je zde váhání, že když o nich vědí oba naši protagonisti, tak pak o nich musí vědět i Shoju samotný, a zda to celé vlastně není past.

Naše trio se pak dostává až k trůnímu sálu, kde Kachiko použije lsti a tváří se jako osoba, která se vrací k Shojuovi po úspěšné špionážní misi s tím, že její „pobočník“ nese Ishikawu jako zajatce. Díky této lsti se dostanou natolik blízko, že když se dobrovolně odhalí, stihne Hitomi ještě proběhnout kolem stráží do místnosti, kde se nachází Shoju. Kachiko a Ishikawa mezitím rozjedou souboj na život a na smrt s těmi, kdo strážili Shojuovu komnatu. Pro úplný výčet, jedná se o Shosuro Ibuki, Yogo Itoju a Soshi Angai. Nutno říci, že dobrovolné odmaskování proběhlo v momentě, kdy Kachiko podřízne Soshi Angai ale bylo škoda jí  nezmínit.

Hitomi vyzbrojena svým wakizashiItsuwari, vstoupí do síně, kde Shoju jen prohlásí, že zrovna Hitomi neočekával. Skrze příběhový Flashback se pak dozvídáme, proč Dairu oslovil právě Hitomi. Kterýkoliv Škorpion by totiž v momentě, kdy by buď sám porazil nebo zajal Shojua, by jej odtáhl do tzv. Traitors Grove, čili Háje Zrádců, kde by byla jeho duše přikována navždy v utrpení, namísto aby po své smrti mohla dál karmicky fungovat. Dairu se slzami v očích prosí právě Hitomi. Je to smutná prosba ale stále plná lásky, kdy se skrze toto řešení, snaží on svého otce zachránit. Tak trošku jestli chcete kulkou mezi lopatky nebo lopatkou mezi kulky.

Shoju říká, že mu bylo od začátku jasné oč se jeho žena pokusí a že na poražení Hitomi nepotřebuje žádné poskoky z Jigoku, neboť to zvládne on sám. Do jeho lží jsou pak zaobaleny nugetky pravdy a lítosti. Například zmíní, jak lituje že jeho žena (Kachiko) nebyla více informačně sdílná, neboť teď mohla být říše v naprosto jiném stavu. Nicméně Hitomi jej nenechá moc dlouho řečnit a s výkřikem na Shojua zaútočí.  Souboj byl napínavý a plný soubojových zvratů, nicméně ani Shojuovo mistrovství meče a jeho kouzly posílená ruka nemůžou odolat nastavené dějové lince. Během bitvy tak Shoju nejprve ztratí svou masku a následně i zbraň. Moc dobře ví, že stojí proti Itsuwari a v momentě, kdy by měl být touto zbraní zabit, Hitomi z jeho tváře dokáže vyčíst „ne“. Dokáže vyčíst i tu hrůzu z toho, že by měl být zabit právě mečem, který je určen pro toho, kdo zradil císařství.

A pak jí to vše docvakne. Kolik osobností odložilo své pochyby, nepřátelství, nevraživost, neústupnost vůči jiným v tom, aby se sjednotili proti společnému zlu, které Shoju představoval? Kolik klanů mezi sebou uzavřelo mír? Hitomi zaměřila svůj zrak přímo na Shojuovu tvář. „Ty jsi…“? Shoju opětuje její pohled, oči plné zoufalství a nevyřčené prosby. „Jsem záporák říše“. V ten moment Hitomi dokončí svůj úder, nikoliv však Itsuwari ale svým Wakizashi.

Kdosi bouchá na vrata, Hitomi však nedokáže rozlišit, zda je to přítel či nepřítel. Ikdyž by se mohlo zdát, že má splněno a smrti se nebojí (to když bouchá nepřítel), její vlastní Dračí Šampion jí dal kdysi jasný rozkaz. Ochraňuj prince! I když Sotoriiho ztratila při převozu, stále musí splnit svou povinnost a nesmí tu zemřít. S novým odhodláním a před odchodem z místnosti, ještě přikládá na poraženého Shoju, zpět jeho masku.

Závěr – Pravda o Shojuovi? Kachiko ví, Yojiro asi taky ví, Hitomi už taky ví… normálně bych spekuloval, jakou další dějovou propletenost nám tyto fakta představí v dalších dějstvích ale s tím, jak se zatahuje opona, šlo spíše o udělení milosti pro Shoju od někoho, kdo jej nenáviděl, což Hitomi bezesporu krásně reprezentovala, než o nastolování dalších základů pro budoucí povídky. Také se již nedozvídáme, zda na dveře klepali spojenci (Kachiko a Ishikawa) či smrt. Oba princové jsou kdesi v luftě. Koho měla Hitomi chránit (kterého z nich) taky není jisté a já stále doufám v alespoň ještě jednu povídku, která by nasměrovala vše do správných kolejí.