Dějství v Rokuganu 92# CBS – Mírové jednání

Tsanuri s Tsuko si spojili dvě a dvě dohromady. Způsob jak do hry zapojit i Jednorožce!

Dnešní dějství, je tak bohaté ale tak jednoduché, že by šlo shrnout do naprosto jediného souhrnu. Tsanuri a Tsuko navštíví Shinjo Altarsarnai a vyjednají mír. Protože ani bábovku neupečete jednou větou, i tento „jednoduchý“ akt v sobě zahrnoval nespočet drobných kroků a úkonů. Dějství je tedy hubené, i když předloha byla tučná až až. Jinak to ale nejde.

Tsanuri a Tsuko se blíží do nepřátelského (zatím) vojenského stanu Jednorožce. Přestože jdou jen ony dvě, Jednorožec k nim přistupuje, jako by se chystal na bitvu. Kde není napnutý luk či kopí, je zahnutá šavle a kde ani to, alespoň koňský bobek. Jsou nám přibližovány myšlenkové pochody Tsanuri, kdy je pro ní těžké zapomenout na všechny ty Lví oběti a padlé přátele. Čtenáři je také roztažena informace z předchozího dějství, ve kterém Tsanuri vystupovala. Pro to, aby si Ikoma Anakazu mohl vzít Shinjo Atansarnai, tak musel zavrhnout svou současnou manželku a dceru (Tsanuri). Aha, takže to nebyl až tak špatný vztah jako spíš obětování se ve vyšší blaho Lva.  Obě dámy jsou v jeden moment přijaty Shinjo Haruko, dcerou Shinjo Altansarnai a v porovnání s povídkou, právě jsem shrnul čtyři odstavce. Haruko je dovede do stanu, ve kterém sedí šéfka klanu Jednorožce a započne vyjednávání.

Čtenáři je nasazeno, že Haruko, pokud by bylo vše podle plánu, by nyní byla adoptivní dcerou Anakazu a Tsanuri by pravděpodobně svou žárlivost ukojila ostřím meče na bitevním poli či v duelu. Je nám tak nasazováno, jak moc bolestná ztráta otce pro Tsanuri byla a je.  Aby se vyjednávací proces díky tomu stal daleko napínavější v rozehrané hře „dokáží dát stranou své odlišnosti a zášť, pro vyšší blaho všech?“. Jsme v Rokuganu, takže ano.

Tsuko musí nejprve vyjasnit, že je skutečnou Šéfovou klanu. Že Toturi odešel a Ujiaki je zrádce. Že konflikt mezi Lvem a Jednorožcem nenese žádné ovoce a že Shoju je průšvihem pro celý Rokugan. Na otázku, zda chce Tsuko mír, ta jen odpoví, že chce odklad. Na druhou stranu přiznává, že možná, až vše opadne, že namísto znovu rozpoutání válek s Jednorožcem, pokusí se raději své spory vyřešit nějak jinak či dokonce diplomaticky.

Altansarnai pak jako v každém diplomatickém jednání, ze sebe dělá tu oběť, které bylo ublíženo nejvíce. Že škody, které Lev napáchal se budou odstraňovat jednu celou generaci. To ale triggeruje poválečný syndrom u Tsanuri, která stále vidí vraždění sedláků u Onon Mura (povídka o hladovém Lvu). Tsuko pak kontruje s tím, že i Lev trpěl pod výpady Utaku Kamoko ale že by se to mělo dát stranou, protože tu jde přeci o Rokugan. S tím ale Altansarnai odpovídá, že to není poprvé, co Lví Šampion něco slibuje. Tsuko tedy ještě diplomaticky tuto nevýhodu obrátí ale Altansarnai rovnou zaútočí na legitimnost Tsuko, jakožto Šampionky klanu. Byly snad nějaké volby? Byl nějaký sněm? kde by se rozhodlo, že Tsuko je novou Šampionkou? Je snad Tsukina touha sejmout Ujiakiho skutečně se záměrem blaha pro Rokugan nebo se Tsuko bojí, že Ujiaki by roztrhal její prohlášení se za Šampionku klanu? „Tvá slova nejsou o nic lepší než ta lorda z rodu Ikoma, který si mě měl vzít“.

Tsanuri již tedy sepne a začne svého otce obhajovat. Veřejně a velmi hlasitě a neRokugansky vyjeví, že to dostal rozkazem, co kvůli tomu musel zavrhnout a dostáváme se do zvláštního kontrastu, kdy Ikoma Anakazu se všeho vzdal, zatímco Altansarnai se ze stejného důvodu naopak ničeho vzdát nechtěla. Tsanuri dále vyjevuje, že Matsu Tsuko je čestná Lvice, která zabrala hrad Kakita po právu, za výbuch nemohla a že dokonce celou dobu chránila ženu Kakita Yoshiho. (za boha si nezvpomenu, jak se ta paní jmenuje. Kéž by měla kartu). Slovy Tsanuri, když už mám udělat scénu, ať to stojí za to.

Altansarnai se jen zvědavě optá, zda je běžné, že za Lvího Šampiona vyjednává její yōjimbō. Tsutko však dá jasně najevo, že Tsanuri je její nejlepší generál a také že to byl její nápad a na její naléhání, že Tsuko vůbec jedná o pozastavení války. Když se ozve Doji Shizue, která v místnosti sedí také a v minulosti zařídila spojenectví s Jednorožcem, že Tsanuri je dcerou Ikoma Anakazou a že před nimi tedy není jen prostý yōjimbō ale dcera daimyō rodiny Ikoma, všem začíná docházet síla jejich slov. Předně na všechny tedy zapůsobí nejvíce ona informace, že ona již otce nemá, protože se všeho vzdal pro blaho Rokuganu. Tsanuri pak prosí o mír už kvůli tomu, aby mohl být potrestaný Ujiaki, který přímo nese odpovědnost za smrt jejích vojáků a vlastně i utrpení na straně Jednorožce. Pokyn k manželství sice přišel od Arasou ale byl na papíře s pečetí Ikoma Ujiakiho. Tady pak dochází k celé otočce jednání a Altansarnai souhlasí, že mír by nebyl až tak špatná volba, když už bylo tolik utrpení na obou stranách a pokud je pravda, že Ujiaki je ten, kdo může za utrpení obou klanů, není moc nad čím přemýšlet.

Na tuto nabídku Matsu Tsuko sklopí hlavu v gestu přijetí jejího návrhu. Tsanuri se snaží jen potlačit slzy, které se snaží dostat ven. Slzy za všechny padlé ale také slzy naděje, že až utichne poslední bitva proti Ujiakimu, možná… možná bude mít ona zase otce.

Závěr – Povídka opět založená na konverzaci a v anglině samozřejmě krásná ale přepisem ztrácející značně na půvabu. V hlavě se mi klube pouze jediná otázka. Jak se Jednorožec stihne dostat do bitvy proti Akuma na Oni. On to tedy dle hlasování bude Shinjo Shono a Moto Chagatai, kteří přifrčí ze strany, odkud přichází Akuma no Oni, protože to prostě vezmou přes území „Burning sands“. Jen prosím, ať je to skrze super jízdu, ne magii. Jsem pak rád, že válka skončila, nebo aspoň pozastavila ale Ujiaki prostě strašně ztrácí na nějaké nebezpečnosti. Zneuznaný patlal. Je to jako zjistit, že ten super záporák, který byl před všemi o tři kroky napřed je jen blbec, který byl tak nepředvídatelný, až byl hrozně nebezpečný. To je ale i Homer Simpson během své šichty v jaderné elektrárně a ten má k záporákovi bondovských kvalit hodně daleko.