Dějství v Rokuganu #82 – Pochybná schovka

Zatímco se velké klany rvou o nejlepší postavení na Císařském dvoře, jeden šlechetný samurai doprovází dědice trůnu směrem pryč od Otosan Uchi. Co špatného se může přihodit v momentě, kdy se naše skupinka rozhodne ukrýt před nepřízní počasí do opuštěného kláštera?Věc první, kterou musím zmínit je, že dnešní povídku psala Marie Breňáková (Marie Brennan), která mě zatím nikdy nezklamala. Moc moc moc jsem po posledních povídkách potřeboval pořádnou vzprhuhu. Kvalitativní. Dočkal sem se jí?

Questionable Shelter – už jen název povídky, jako vždy, v sobě ukrývá více významů. To slovíčko Question je tu důležité, protože ikdyž se v dnešní povídce neděje žádná čupr bitva, je zde kladeno spousta otázek a dochází k zajímavému karmickému propojení. Sám jsem tedy nečekal, kam až to putování může zajít. Pojďme k povídce.

Děj nám započíná na pozadí malé sněžné bouře, která nabírá na síle. Jak všichni víme, v Rokuganu započala zima a první závěje sněhu pokrývají každičký kousek půdy, kam jen oko dohlédne. Není nikdo, kdo by sníh odklízel a pokud jste trojice poutníků, tedy Hantei Daisetsu, legální nástupník trůnu, Togashi Mitsu, legendární putující mnich a Iuchi Shahai, dcera Fialkového Daymio a bývalé politické rukojmí… sníh je pro vás problém. Mitsu v duchu jejich současnou pouť hodnotí tak, že čekal daleko větší problémy. Přeci jen, Iuchi Shahai je na určité drsné podmínky částečně zvyknutá. Obavu pro něj představoval spíš samotný nástupník trůnu. Přeci jen, když máte někoho, kdo vám ráno obouvá bačkory a ke všemu na každou nohu extra jednoho služebníka a následně se z Císařského prostředí šoupnete do divočiny, není to zrovna přirozená změna.

Naše trojice je na své pouti několik dní a pod novými jmény. Přeci jen, když žebráte o mrkev a představíte se jako Hantei Daisetsu, pravděpodobně pro vás sklidí celé pole a následně chcípnou hlady. To přivolává pozornost. Daisetsu se nově jmenuje Akio. Jeho Fialová slečna pak Kane (ano, taky mě ty ména sedí lépe obráceně). Mitsu je překvapen, jak Akio i Kane spolupracují ba naopak, sami navrhují jak ztížit jejich vlastní identifikaci. Prosté účesy, prosté hadry, hlava sklopená. Stejně se ale nevyhnou tomu, že se k nim dostanou novinky z Císařského paláce. Smrt císaře, Daisetsu jako nástupník, Bayushi Shoju jako regent atd. Přesto ale nikdo z naší dvojice nechce udělat krok zpět a Mitsuovi uniká proč? Nevěří Akio regentovi? Na to však Akio odmítl odpovědět. Je trošku škoda, že v příběhu je toto prostě přeskočeno. Zemřel císař, ať žije císař. Jeho vlastní syn by v povídce ohledně zármutku či lhostejnosti měl získat alespoň řádek či dva.

Trojice se již nachází na okraji území Draka a jak již bylo zmíněno, vyhledali útočiště v nedalekém a dlouho opuštěném klášteře. Mitsu je zrovna mimo klášter a sbírá palivové dříví zatímco si v hlavě urovnává rozpor. Přeci jen, císařská povinnost, tedy poslání určené nebesi je nade vše a skoro všichni by Akiovo počínání odsoudili. Včetně samotného Mitsua. Daisetsu měl minutu po obdržení té smutné zprávy otočit a mazat na trůn. Na druhou stranu je tu ten argument, kdy sám Dračí Šampion jmenoval Mitsua jako nástupce a vyslal ho na pouť, která jej přivedla až sem. Je snad Mitsuova rozsáhlá znalost „obyčejného“ Rokuganu právě tím důvodem, proč je on doprovodem pro cestujícího následníka trůnu? Maji jeho znalosti posloužit k tomu, aby budoucí Císař znal problémy světských lidí? Zatímco Mitsu dumá, jeho ramana zapadají sněhem. Věci by se mohli vyvynout daleko hůře. Tedy, krom toho že láska Kane k Akio se projevuje naplno a dcera Daymio rodiny Iuchi tak nemá problém žebrat a snášet útrapy, jen aby posloužila Akiovi. Čím déle jsou oba mimo císařský dvůr, tím méně mají ostychů svou vřelost pro druhého projevovat (nope, no sex scene).

Mitsu během sběru ještě chvilku třídí myšlenky, když přijde do cesty lidským stopám. Neváhá ani vteřinku, odhazuje dříví a shazuje plášť. Jak všichni moc dobře víme, Dračí tetování funguje jen pokud není zakryto. Během momentu se mu zaostří smysli a on dokáže jasně určit pětičlennou skupinku, která s sebou nese ulovenou laň a jejich směr byl k opuštěnému klášteru. Mitsu neváhá a vyráží nejrychlejším možným tempem. Ví, že dorazí pozdě, že skupinka kterou v lese nově objevil již pravděpodobně před nějakou dobou dosáhla toho stejného úkrytu, jako oni. Všem je asi jasné, že uprostřed zimy po odloučených stezkách nechodí zrovna slušní lidé a že taková banda banditů ale i Roninů může znamenat problém. Nedej bože, pokud by to byla banda znalejších samurajů, schopná poznat o koho se zrovna jedná. Mitsu běží a v duchu si říká, jaká škoda že Gaijutsu sensei (Dračí tatér, něco jako pan Q v Bondovi) mu nedodal tetování, které by mu přidalo na rychlosti.

Když se blíží k útočišti, trošku jej uklidňuje, že ve vzduchu cítí kouř ale nikoliv krev. Naděje, že je Daisetsu, tedy Akio v pořádku, stoupá. Mitsu musí zastavit a zapřemýšlet. Nemůže jen tak vtrhnout do místnosti. Nerad by vyvolal dojem, že ti dva otrhanci, které doprovází jsou něčím jiným, než za co se vydávají. Teprve teď mu dochází, že svůj plášť nechal dalece v lese a jeho polonahé potetované tělo dá tak jasně najevo, kým je. Tedy Ise Zumi. Mitsu nemá mnoho možností, jak danou situaci uchopit a tak mu nezbylo nic jiného, než nahlas říci, že vstupuje dovnitř. Nebylo by v cajku, vylekat na druhé straně dveří kohokoliv, kdo zrovna v ruce může držet katanu. Během chvilky se čtenáři nastíní celkem zajímavý pohled. I když skill check prošel pro Aiko a Kane na výbornou, dva z pěti „návštěvníků“ naprosto bez problému identifikovali Mitsu, který při skill checku na charisma naházel kritické selhání. Bejt legendární mnich putující po Rokuganu holt má i své nevýhody.  Nicméně Mitsu rozeznal moc dobře i s kým má on sám tu čest a s nimi i čtenář. Ichiro, Satto, Torao, Hoshu a Yuki. Schválně dám chvilku čtenáři čas aby si zkusil z hlavy vybavit a identifikovat tuto pětici jmen 🙂

Mitsu během chvilky spouští i sken na bezpečnost a jasně určuje, že Ichiro se Satto jsou zruční v boji s mečem. Zbytek vypadá na pohodu, pokud to nejsou Shugenja. Každopádně bezpečně identifikoval, že před sebou má členy Perfect Land skety. Čtenář krásně poznal Ichira, Satto a především Yuki. Škorpioního super špeha. Dvě zbylé jména vám moc říkat nemusí. Karetně bez mihu. K ohrožení však nedochází. Ikdyž Ichiro poznává Mitsu, ten jen mnicha uvítá. Ani k povytažení zbraní nedojde. Civilizovaná situace, kdy Mitsu jen doprovází dvojici lidí na jejich cestě někam. Během představovačky pak Daisetsu položí Ichirovi otázku. Co že je to ta Perfect Land sect?

A teď asi tušíte zbylou půlku povídky. Členové sekty, která hovoří o úpadku samurajství vs. mladý císař, který sám od sebe tak trošku nemá rád současné pořádky. Mitsu tedy jen doufá, že se stihne s pěticí ze sekty rozloučit dříve, než svou filozofií „otráví“ mysl mladého císaře. Snaží se i tak trošku císaři vyjasnit, že to co Ichiro káže, má jisté trhliny, neboť neříká i druhou stránku věci. Mitsu hlavně nemá tak volné ruce, protože otevřeně na tvrdo nemůže k Akiovi hovořit jako k císaři ale obyčejnému sedlákovi. Celá povídka pak končí momentem, kdy císař se rozhodne strávit zimní prázdniny s Ichirem a jeho družinou, protože ho moc zajímá to co oni vyznávají. Kane, která je do něj zamilovaná půjde kamkoliv kam půjde on a Mitsuovi nezbývá než se vrhnout do jámy lvové (ne, můj klan s tím nemá nic společného) a jít spolus  císařem. Doufat, že se mu podaří Císaře ochránit před vším, co jim budoucnost přižene do cesty.

Závěr

Mít ta povídka ještě druhou část, ve které Mitsu bruslí po tenkém ledě a snaží se mladou cca 16 let starou mysl přesvědčit, že každý krajíc o dvou kůrkách – každá prdel o dvou půlkách, backstabing od Yuki a zoufalé napětí zda princ bude odhalen či nikoliv, asi bych chrochtal blahem. Dračí knížka nás nečeká, boť už byla. Co tedy? Další dějství? Kdy?
S dnešní povídkou jsem spokojen. Je to holt jedna z těch nastavovacích. Něco jako když Fénixí knihovnice skočila z mostu do Shadowlands. Taky je příjemné zjištění, že tu ještě někdo s Perfect Land sektou počítá a Ichiro, jako syn Dračího daymio pravděpodobně sehraje ještě nějakou úlohu. Celá povídka je vlastně jen plná otázek, na které čtenář ihned nedostane odpověď. Questionable u tohodle prostě sedí. Osobně mě těší čupr pomrknutí na Yuki. Další zajímavostí je, že Shahahi dostane novou kartu (díky doprovodný Artworku). Za mě tedy spokojenost. Máří, díky. Potěšila, neurazila.